Hortík
Hortík
I. scéna - plavečák
/v rohu sedí Nastěňák a Parfuša/Vypravěč: /neviditelný/ Vítejte na plavečáku C. K. Zimnice.
Nastěňák: Dneska je vedro, což, Parfušo? Nemáš náhodou něco studenýho?
Parfuša: Kde bych to asi tak vzala. Pojď se radši vykoupat.
N: Neumím plavat.
P: Kecáš!
N: Nekecám!
P: Tak já jdu sama!
N: Si jdi!
/po chvíli vejde Ivana v plavkách/
N: Je to Ivana, není to Ivana ……….. asi jo. Hej, Ivano!
Ivana: Hele, Nastěňák, nazdar!
N: Jak to vypadáš, prosím tě? Kde je ta jemná dívka?
I: Frrrrrrrrr, uletěla. Punk je nejlepší!
/nějaká punk. hudba, I. poskakuje/
N: Pane bože, co jsem to miloval!
I: Tssss.
N: Co to máš za háro? To je paruka?
I: Seš nějakej zvědavej, hele.
N: Půjč mi raději prosím tě tvojí MP3. V té mojí mi kiksly baterky.
I: Jasně, ale jenom co si zaplavu.
N: No jo, pořád. Tak už jdi. Můžeš rovnou utopit ségru.
I: Koho?
N: No přece Parfušu!
I: Aha. S radostí.
/I.odchází, N. si hraje s MP3, brouká si/
V: Dnes je zde řádné vedro, že. Pořádné vedro, což. Pomalu na svlíknutí trička, n’est pas? Si, si, je tu fakt vedro. Není divu, že tu Nastěňák tak polehává. V jeho domově, Hořítibyti, taková vedra nebývají. Ale ne, zase sem jde ten pošuk Hortík! Spíš by se měl jmenovat Teplík, ne? No jo, já mizím.
/na scénu vchází Hortík z druhé strany než je N./
Hortík: Á, co to tu vidím? Je ti teplo, děvenko……………tedy, hmmmm, co to žvaním……..je ti zima, chlapečku? Hm hmm hmmmmmm?
N: Teplo, dědečku, tep……..pitomý pohádky! Zima, drahý muži, zima.
/H. dá N. větrák/
H: Už je ti zima, chlapečku?
N: Da, samozřejmě, můj dobrodinče. Snesl si se s hůry jako pták a …
H: Trošku praštěnej, ne? Ale to neva. Pojď, vezmu tě k sobě do bytu. Mám tam příjemnou teplotu, colu v ledničce,……prostornej gauč…..
N:Tak dobrá, můj dobrodinče. Tvá ruka snesla se ke mně na poslední chvíli a pomohla mi z této sauny. Moje oči v tobě vidí spásu, půjdu s tebou a ze své MP3 ti pustím nějakou ze svých oblíbených písniček. Jako tuhle …
/v průběhu této řeči oba zmizí ze scény, H. podpírá N., nakonec se ozve nějaký slaďák/
V:Ale ne! Hortík ulovil dalšího. Chudák kluk! Qui,qui, mes amis, jeho příští dny rozhodně nebudou lehké.
II. scéna - H. byt
/H. byt, N. sedí na gauči, H. nese colu/
H: Tak už je ti zima? Yes, yes, tady už ti musí být zima!
N: Jistě, šlechetný zachránce.
H: C’est la vie! C’est la vie, c’est la vie ………
/brouká si to na nějakou veselou melodii a poskakuje po scéně/
N: Yes, yes.
H: Myslím, že budu muset na chvíli zmizet. Nezapínej prosím támhle to topení, nebo se tu uvaříš. To používám jen na rychlé rozproudění krve. Papa!
/H. zmizí ze scény, N. dopije kolu/
N: Na co že to nemám šahat? Na tohle??
/dotkne se toho, ozve se hučení/
N: Áu, to pálí, mamí, mamí…..!!
/omdlí/
III. scéna - plavečák
/I+P se baví o voňavkách, přichází H/
H: Nazdar, holky. Co děláte?
P: Nazdar. Probíráme voňavky.
I: Nemůžeme se shodnout, jestli je lepší Dior nebo Versaj. A kde je vůbec Nastěňák? Potřebuju ho přizabít kvůli MP3, nacpal mi tam nějaký ty jeho slaďáky.
H: Vždyť je u mě v bytě.
I: Fakt? Tak to já ho jdu zabít. Ahoj!
P: Jo, jo, nazdar.
H: Čau. Chudák Nastík.
IV. scéna – H. byt
/I vejde, uprostřed leží N/
I: Nastíku! Překvápko. Fuj, tady je ale horko.
N: eeeee….hmmmm…
I: Co je? Co to tu děláš? Přišla jsem tě přizabít, ale vidím, že už to nebude potřeba.
N: Anděli!
I: Vím, co tě vzkřísí. Dala jsem se na hip-hop.
N: A jéje, to snad není možný.
I: Pojď si zaplavat.
N: Ale já…
I: Nekecej a pojď.
V. scéna – plavečák
/I+P+H+N na scéně/
I: Nazdar, lidi! Ty, Hortíku, vždyť jsi mi málem zabil Nastíka!
P: Ale on to tak nemyslel, že ne?
H: No jasně. Ty jsi moje zlato. /stoupne si k P/
N: Vy se k sobě nějak máte, hele. /I si k němu stoupne/
I: No jo, nediv se jim.
P: Ty máš co říkat.
H: No jo, tak si pojďte zaplavat.
KONEC PRVNÍ ČÁSTI
DRUHÁ ČÁST
I. scéna - plavečák
/I a P na scéně/
V: Po třech letech vás vítám na plavečáku C. K. Zimnice. Pojďme se společně podívat na další osudy našich hrdinů.
P: Nazdar.
I: No čauky. Tak jaká byla svatební cesta?
P: Heleď, na Floridě úplně super, až na to, že se Hortík pořád otáčel za plavčicema.
I: Simtě. Vy jste byli na Floridě?
P: No jasný. Tobě nedošel pohled?
I: Tys mi nějakej posílala?
P: Jasně, že jo.
/P. přijde SMS/
P: A jéje, musím jít Hortíkovi udělat večeři. Mimochodem, máš pěkný šaty, z C & A, co? Pa, zatím.
I: No jo, ahoj.
II. scéna – N+I byt
/IN+H koukají na TV/
N: Konečně bydlíme spolu.
I: Konečně bydlíme sami. Jen já a on a jeho fotbalová stěna.
N: Ona a její strach z pavouků a divnejch věcí v noci.
N: Je strašná.
I: Je příšerný.
N: Je strašně krásná.
I: Je příšerně zlatý.
I: Miláčku, nechceš jít udělat večeři? Říkali jsme přece, že se budeme střídat.
N: A nemůžeš jí udělat jednou ty? Já mám fotbal.
I: Nevím proč. A víš co? Jdi se radši koukat k Hortíkovi.
N: Fajn.
I: Ty fakt jdeš?
N: Jo, jdu. Alespoň se můžeš koukat, jak se Chuaréz rok rozvádí se svojí Chikitkou. Čau!
/N odejde, pochvíli zazvoní telefon/
I: Ahoj, Partuš.
P: No čau. Ty jsi vyhodila Nastíka?
I: Ne, proč?
P: No, on je teď tady a tvrdí, že si ho vyhodila.
I: Jo ták, no, já mu jen řekla, ať se jde dívat někam jinam.
P: Tak tu je. Hortík ho vezme, aby se podíval na tu jeho stěnu.
I: A budeš mít klid, viď. Jo, Partuš, nezajdeme zítra na plaveček?
P: Jo, klidně. Ve dvě?
I: Jo, to se hodí. Tak zítra. Ahoj.
III. scéna – H. byt
/H+N na scéně/
N: Hej, tak to je pěkná stěna.
/N se zadívá na noční stolek vedle/
N: Hele, Hortíku, nejsou to náhodou Ivaniny náušnice? /podezřívavě/
H: Kde by se tu vzaly, prosím tě? Ty jsou Parfuši, přece jsme je kupovali stejný.
N: Cože?
H: Vždyť jsem ti o tom řikal, ne. Podívej, tady mám podpisy Vainaka, Jarolíma, Diviše…
N: No, skoro bych přísahal, že jsou Ivany. Jo, super. A co máš tady?
H: Ééé, to nic.
N: Aha.
IV. scéna – plavečák
/I+P na scéně/
I: Ahojky, Partuš. Tak co kluci? Nezlobili včera?
P: Ne, vůbec. Byli zalezlí.
/vejde Sam/
S: Nazdar, holky!
I: Á, náš nový plavčík. Nazdar, Same.
P: Čauky.
S: Jak se vede?
P: Dobrý.
I: Nejdete skočit do vody? Je to vedro.
P: Jo, tak jdi. Já za tebou přijdu.
/I. odejde, P zazvoní mobil/
N: Nazdar, Parfuš, to jsem já, Nastík. Hele, tobě Hortík koupil stejný náušnice jako má Ivana?
P: Koupil, podobný.
N: A měla jsi je včera na sobě?
P: Proč se tak divně ptáš? Jo, měla.
N: Aha, tak nic. Dík, ahoj.
P: Počkej, co je? … no tak čau, no.
/I přijde/
I: Jak to, že jsi nepřišla?
P: Teď mi volal Nastík. Prej jestli mi Hortík koupil stejný náušnice jako tobě.
I: A proč? Ježíš, já je nechala u vás v pokoji, jak jsem s Hortíkem dělala tu stěnu pro Nastíka. Já stejně zítra přijdu mu pomoct to dodělat, tak si je vezmu.
P: Jo, tak fajn. Tak zítra u nás, jo? Pa.
I: Ahoj.
S: Na viděnou, dámy.
V. scéna – H. byt
/I, P a H na scéně, přichází N/
I: Eh, lásko, co tu děláš?
N: Já? To se mám spíš ptát já tebe, ne.
I: No, já přišla na návštěvu.
N: Jo tak, na návštěvu. A co tu dělaj ty tvoje náušnice?
I: Hele, to není tak, jak myslíš. No, mělo to být překvapení, ale ukážu ti to hned teď. Hortík mi pomáhal pro tebe dělat fotbalovou stěnu. A náušnice jsem si sundala, abych je neušpinila, když jsem jí barvila.
N: To jsi opravdu dělala ty? Děkuju, děkuju.
/S zaklepe a vejde/
S: Ťuky ťuk, můžu dál?
H: No jasně. Vítej, Same, náš drahý příteli.
S: Dík.
P: Koukněme, Sam. Dáš si taky něco k pití?
S: Že váháš!
V: A my nemusíme tenhle mejdan sledovat až do konce, že ne? Byl dlouhý a divoký.
VI. scéna – I. pokoj
V: Ivanin pokoj o den později.
/po pokoji přechází postava zahalená v dlouhém černém plášti/
Tajemná Postava: Hmm, musím Ivance sbalit nějaké věci na tu dlouhou cestu.
/pobíhá po pokoji, zvedá věci a háže je do tašky, mumlá si přitom (něco jako “hmm, sexy tričko, to jí musím sbalit“ apod.)/
TP: Tak, snad už je to všechno.
/odejde s taškou, před odchodem jí upadne nějaký lísteček/VII. scéna – plavečák
/I na scéně, ve stínu TP, I ji nevidí/
I: Hmm, to je ale krásný večer! Ještě si trochu zaplavu a půjdu dom.
/TP napadne I, hluk boje/
TP: Tak pojď, kočičko.
/omráčí I, dá ji do auta, odjede/
VIII. scéna – chata v horách
/I je přivázaná, probere se, poblíž stojí TP/
I: Hej, kde to jsem?
/TP se přiblíží/
I: Ty mizero, kams mě to zatáhnul?
TP: Ale klid. Jsme tu sami dva, dům plný jídla, ticho, prázdno, no tak, Ivano…
/TP si sundá masku, ukáže se, že je to S/
I: Same, to jsi ty? Ty jeden mizero!
S: Ale notak, Ivano, vždyť já tě miluju!
I: Ale já tebe ne! A koukej mě rozvázat!
S: Ani náhodou.
IX. scéna – H. byt
/H+P na scéně, přijde N/
N: Ahoj, lidi, není tu Ivana? Večer nepřišla domů.
H: Ne, není tady. Nestalo se jí něco?
N: Sbalila si věci.
P: Aj. Mě nic neřekla. A neviděl jsi Sama? Nemůžu ho sehnat.
H: To je divný. Jdu se je pokusit najít.
/H odejde/
N: Pane bože.
P: Ale notak, nevyšiluj. Pojď, udělám ti kafe.
/P přinese hrnečky, pijí, po chvíli přijde H/
H: Na plavečáku taky nejsou. Prostě oba zmizeli.
N: Ivana se Samem zmizela, Ivana má sbalený věci, police prázdný. Bože!
P: Víte co, půjdeme se podívat k vám. Třeba se Ivana nesbalila, jen si uklidila v pokoji.
X. scéna – I pokoj
/P+H+N na scéně/
P: No fakt, její věci jsou pryč. Je to ale divný.
N: Proč myslíš? Sam je asi pro Ivanu dostatečnej důvod.
P: Ale ne, to jsem nemyslela. Ale nechala si tady všechny řasenky, stíny… Nevzala si ani svůj oblíbený řetízek.
H: A hele, co je tohle?
/H zvedne ze země papírek/
H: Chata v nějakejch horách. Čí to je?
P: Ukaž. … Jo, a zezadu je adresa. Vypadá to na Samovo písmo.
N: Hmm, tak alespoň víme, kam Ivana odešla.
P: Mě se to stejně nelíbí. Pojedeme se tam podívat.
N: Ale, Parfušo…
H: Žádný odmlouvání. Jedem!
XI. scéna – les, v pozadí hory a chata
/N+P+H v autě/
N: Hele, to je nějaký divný. Asi jsme zabloudili. Hortíku, koukal jsi se pořádně do mapy?
H: Pochybuješ snad o mém orientačním smyslu? Tady bychom někde měli zahnout.
P: Proč se hádáte? Vždyť támhleto bude ono!
N: Tak honem, jedeme!
XII. scéna – chata v horách
/N+P+H vejdou, uvnitř S a vzadu svázaná I/
N: Nazdárek, kamaráde!
S: Co, co … co tu děláte? Jak jste to našli?
P: To je jednoduchý. Nechal jsi si u Ivany fotku. I s adresou.
I: Nastíku, Nastíku, pomoc!
N: Kde je Ivana?
/rozběhne se k I, při tom jednu vrazí Samovi/
N: Ivano, miláčku, jsi v pořádku?
I: Ten mizera mě unes a svázal.
N: Už je to v pořádku, jedeme domů, neboj. A tohohle mizeru jen někde cestou vyložíme na policejní stanici.
/všichni nasednou do auta, odjedou/
V: Tak nám to všechno hezky dopadlo. N. a I. jsou spolu šťastní. A jelikož z našeho trháku nechceme mít Rodinná pouta, raděj skončíme. Děkujeme za pozornost.
Komentáře
Přehled komentářů
Správně tam mělo být oui, tedy ano. Na tomto je velmi dobře vidět, co jsem si odnesla z hodin francouštiny.
nechapu
lll, 3. 9. 2010 16:13nechapu proc je tady v tehle: Qui,qui, mes amis, jeho příští dny rozhodně nebudou lehké. napsane Kdo (viz qui) teda alespon by se to tak dalo cist. Pokud tam melo byt ano, tak tam je Oui a ne Qui a pokud to byla sranda, tak se mi ta sranda moc nelibi...jinak zajimavy
No vida
Alasëa, 4. 9. 2010 19:44