Potvůrka
4. 5. 2012
Střelná zbraň přespřesná, kdo by se nebál,
každý však říká si, že by se nedal.
Že by se postavil vlastníku zbraně
aby snad nežil pak v bázni a haně.
Maličký človíček v maličkém plášti,
maličká očička zářící záští.
Maličký mozeček, maličká hlava,
maličká hubička, nejspíše dravá.
Kdo je ten cizí muž, ptáte se zřejmě.
Nadávky, pochvaly, vše na něj pějme.
Už se ten holomek ulicí valí,
dřív jako Amorka všichni ho znali.
Proč ale malému človíčku v plášti
očička tolika zářejí záští?
Lidé už nečekaj na zásah šípu,
dříve se milují a nejen vskrytu.
Není-li nadále potřeba Amora,
jen ať si zdivočí, buclatá potvora!
Komentáře
Přehled komentářů
Toto už se mi patrně dostalo pod oko, ovšem díky mé skleróze jsem si to užila opět naplno.
Tleskám. ;-)
De ja vu... nebo jak se to píše...
Allainila, 6. 5. 2012 21:13