Krásný večer
Zima přišla a napadl sníh.
Je večer a mně se na rty dere smích.
Lampy poprašují kraj slabým světlem
a v dálce stojí snad rozsvícený Betlém.
Je krásný večer.
Co říct, to mokré bílé mi křupe pod nohama.
Je to krásné, zvlášť když tím nejdu sama.
Je zima, mne však uvnitř něco hřeje.
Ten tam je někdejší pocit beznaděje.
Vždyť je tak krásný večer.
Nebyla to beznaděj, ale místo prázdné.
Asi jako černá díra na obloze hvězdné.
Slabě sněží, ó, ten měkký sníh.
Pocit štěstí a nekonečný smích.
Och, ten nádherný večer!