Malá mořská víla
1. scéna
Vodník
Zdar! Vítám vás na mé pohádce.Tedy, ne jen na mé, vystupuje tam i někdo jiný, ale to už není podstatné. Jmenuje se Malá mořská víla. Takže, jak to všechno začalo… Moment, musím si vzpomenout ... Aha, už to mám! To se jednou jedna bláznivá M. m. v. zamilovala do podle jejího názoru hezkého prince. Chtěla jít do jeho zámku, ale jelikož neměla nohy, tak… Ale co bych vám to povídal. Uvidíte sami. Plavu si ani nevím jak…
M. m. v.
(přichází na scénu) Dobrý den, babičko! ….“
Čarodějnice
Zapomeň na babičku, vím proč jsi přišla .. (kouká do ceníku) .. ale, ale, to se ti prodraží.
M. M. v.
Mám dost peněz.
Čarodějnice
(podrážděně)Koho zajímají peníze. Ty má dnes každý. Mě zajímá jiný, výnosnější kapitál. Chci tvůj hlas!
M. m. v.
Hlas??? Jak se pak dorozumím s princem?
Čarodějnice
Nedorozumíš se. Stačí polibek a pokud je alespoň trochu normální, pochopí tě. Když tě políbí do měsíce do 22. hodiny, vrátí se ti hlas a budeš šťastná. Jinak – jsi pěna.
M. m. v.
Tak dobře. Dej mi nějaké pohledné nohy, pokud možno lidské.
Čarodějnice
provádí čáry, sáhne m. m. v. do pusy, vyčaruje nohy) Zde jsou tvé nohy.
(M. m. v. se ukloní a odplave na pevninu)
2. scéna – výměna kulis – pevnina – voda
Princ
(potká m. m. v.) Ó, krásná dívko, kdo jsi?
(M. m. v. ukazuje na pusu)
Princ
A kde žiješ?
(M. m. v. ukazuje rukama vlnky)
Princ
Tak pojď se mnou do zámku! (odcházejí)
3. scéna - zámek - komnata, postel
(Princ a m. m. v. usedají na postel)
Vodník
A jelikož ještě není po 22. h , dovolím si vám krátce popovídat o langustách. obraz langusty
(po krátké přednášce) Hele ty chytráku, jestli jsi jí políbil, tak už je konec pohádky.
Princ
Kdo říkal takovou blbost, jako že jsem ji políbil?
Vodník
OK, tak to je všechno v pořádku. M. m. v. je už sice s princem delší dobu, ale zatím ji nepolíbil. Princ se mezitím seznámil s princeznou ze sousedního království.
4. scéna – zahrada
Princ
Vaše ústa jsou červená jako kontrolka nádrže s benzínem mého Favoritu.
Princezna
Ach!
Princ
Zaváníte olejem z mého Favoritu!
Princezna
Ach!
Princ
Vaši uši mi připomínají postranní zrcátka.Akorát jsou celé.
Vodník
Myslí ty uši.
Princ
A vaše oči jsou světlomety, které mi výjimečně svítí na cestu!
Princezna
Tak já si vás teda vezmu. (odejdou)
Vodník
A slavila se svatba, na kterou mě nepozvali. M. m. v. všude chodila smutná a opilá. (m. m. v. přejde jeviště) Tomu se fakt říká deprese. V den svatby se m. m. v. dopotácela k moři. Tam usedla na kámen a díky své nevšímavosti i na svou sestru.
Sestra m. m. v.
Sedíš na mě! Jé! Ahoj!
(m. m. v. mávne rukou)
Mám lék na tvůj problém i na tvou kocovinu. Když zabiješ prince, vrátí se ti tvůj hlas i ploutev. (dá m. m. v. nůž)
Vodník
Princ a princezna spolu jedou na svatební cestu. Ovšem netuší, že mají na palubě černého pasažéra. Tedy, mimo mě i M. m. v. Sledujme nyní tok myšlenek M. m. v.:
„zabít, nezabít, … zabít“
Ale, co to M. m. v. dělá? Provrtává loď a ta se potápí. Tak snad abych už šel.
M. m. v.
„Sakra, je pozdě. Letím k slunci! Á…!“
Vodník
Tak se m. m. v. rozplynula v pěnu. A princ a princezna? Ty spolu žili šťastně až do smrti – to je zhruba asi 3 minuty.
Komentáře
Přehled komentářů
Pamatuju si, když to byla premiéra u nás ve třídě...kdy to bylo? A na tu prču, když jsme to dávaly dohromady :D Je dobře,že se hra dočkala reprízy na vašem představení na horách 8-)
Vzpomínka
Allainila, 26. 9. 2008 17:05